|
|
Supervize jako nástroj profesní podpory pracovníků rané péče
OHRÁDKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá možnostmi profesní podpory, podrobněji se zaměřuje na supervizi. Práce charakterizuje ranou péči, sociálního pracovníka a jeho činnost, ukazuje problémy, s kterými se může sociální pracovník při poskytování rané péče setkat. Dále práce představuje možnosti profesní podpory - odborné vzdělávání, mentoring, supervizi a teambuilding. Podrobněji se zaměřuje na supervizi a supervizora, popisuje cíle, funkce a druhy supervize, také se zabývá předpoklady pro úspěšné zavedení supervize do organizace. V závěru práce je popisována profesní podpora a supervize na příkladu z praxe, jsou zde uvedeny výsledky výzkumné sondy, která zjišťuje přínos supervize pro sociální pracovníky konkrétní organizace.
|
|
|
Pohled sociálních pracovníků na služby rané péče v Jihočeském kraji
HÁJKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá pohledem sociálních pracovníků na služby rané péče v Jihočeském kraji. Cílem práce je popsat spokojenost sociálních pracovníků jednotlivých pracovišť rané péče v Jihočeském kraji, více se dozvědět o jejich vzdělávání a zhodnotit informovanost klientů o rané péči. V rámci teoretických východisek se práce zaměřuje na pojem raná péče, její vznik a vývoj a na poskytovatele rané péče. Dále se zaměřuje na děti s postižením, konkrétně pak na jejich socializaci a rodinu. Z cílů práce vyplynuly následující výzkumné otázky, které zní: Jaká je spokojenost sociálních pracovníků pracujících ve středisku rané péče? Jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků ze středisek rané péče? Jaká je podle sociálních pracovníků informovanost o službě rané péče u cílové skupiny klientů? Vzhledem k povaze výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor tvořilo 14 sociálních pracovnic - poradkyň rané péče ze 6 středisek poskytujících ranou péči v Jihočeském kraji. Metodou pro získávání dat byl semistrukturovaný rozhovor a pro zpracování dat byla zvolena metoda zakotvené teorie a techniky tzv. otevřeného kódování. Z výpovědi informantek vyplynulo 6 klíčových témat, jež byla následně rozřazena pod jednotlivé výzkumné otázky. Práce by mohla sloužit jako podklad pro zefektivnění služeb rané péče na základě pohledu na ranou péči. Výsledky mohou vedoucím středisek rané péče sloužit jako určitý druh zpětné vazby.
|
|
|
Zavádění metody kruh podpory do rané péče
DVOŘÁKOVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá zaváděním metody kruhu podpory do rané péče. Konkrétně se zaměřuje na nově vznikající metodu s názvem kruh podpory, která se snaží podpořit rodinu v jejím přirozeném prostředí za pomoci širší rodiny, přátel a známých. Spočívá v setkávání skupiny lidí, kteří jsou v blízkém vztahu s rodinou a dítětem s postižením. Tito lidé se společně snaží vymyslet co nejvíce kroků, jak podpořit dítě i celou jeho rodinu a dojít tak k stanovenému cíli a rozvoji dítěte. Výhodou kruhu podpory je, že se sekání mohou účastnit také další odborní pracovníci, kteří přicházejí s dítětem do styku a mohou mít na situaci rodiny jiný pohled. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat názory pracovníků na zavádění metody kruh podpory do rané péče. Dílčími cíli bylo zhodnotit z pohledu pracovníků pozitiva a negativa, která implementace této metody přináší. Dále zmapovat očekávání pracovníků rané péče se zaváděním této metody a zmapovat přínos kruhu podpory pro pracovníky a uživatele rané péče. V souvislosti s výše zmíněnými cíli diplomové práce byly stanoveny tři výzkumné otázky, které na ně mají přinést odpovědi. V empirické části diplomové práce byla použita kvalitativní strategie výzkumu, metoda dotazování a technika Focus Group. Výzkumný soubor tvořilo 8 pracovníků dvou poskytovatelů služeb rané péče v Jihočeském kraji. Data byla vyhodnocena za použití kódování a pro větší přehlednost uspořádána do jednotlivých kategorií. Největší přínos této metody pro ranou péči shledávají komunikační partneři v zavádění uceleného konceptu, který je zaměřený na práci nejen s jednotlivcem, ale i s celou rodinou. Jedná se o velmi pozitivní metodu, která přirozeně využívá kreativity účastníků a směřuje k jasnému, konkrétnímu cíli. Do práce s rodinou jsou zapojeni mimo jiné i přátelé a širší rodina. V neposlední řadě spočívá přínos kruhu podpory v tom, že z něj vždy vzejdou stručné, výstižné výstupy, které pomohou dítěti i rodině. I přes počáteční obavy komunikačních partnerů se zaváděním metody kruh podpory do praxe, z výzkumu jednoznačně vyplývá pozitivní přínos pro práci s rodinami v rané péči a zkvalitnění poskytované služby. Za hlavní pozitiva kruhu podpory považují komunikační partneři: obohacení dosavadního stylu práce, zkvalitnění poskytované služby, využívání nových pracovních nástrojů, podpora při nalézání přímých a aktuálních cílů rodiny, poskytování pozitivního pohledu, přizpůsobivosti mladé rodiny, navázání důvěrného a otevřeného vztahu pracovníka s rodinou, odstup rodičů od jejich problémů, rozvoj kreativity, posun dítěte, setkání multidisciplinárního týmu i celé rodiny, vnímání situace rodiny z různých úhlů pohledů a uvědomění rodičů, že na jejich obtížnou situaci nejsou sami. Negativa kruhu podpory spočívají především v náročnosti na časové možnosti účastníků, odborníků i organizátorů, v náročné organizaci kruhu podpory a v neochotě odborníků i neformální podpory rodiny zapojit se do kruhu podpory. Výsledky mé práce mohou sloužit nejen studentům a případným zájemcům o tuto službu, ale především poskytovatelům rané péče. Dále samotným poradcům rané péče, kteří mohou díky této metodě rozšířit jejich nabídku poskytovaných činností a také zvýšit kvalitu a zefektivnit práci s rodinou.
|
|
|
Raná péče ve světle koordinované rehabilitace
HAVLOVÁ, Jana
Raná péče je terénní sociální služba, která poskytuje rodiči s dítětem se zdravotním znevýhodněním potřebnou pomoc a podporu. Nabízí rodině mnoho možností a mimo jiné i cenné rady ohledně správné péče o dítě se zdravotním handicapem. Raná péče je velmi důležitá, a je třeba, aby byla poskytovaná v rámci multidisciplinárního týmu odborníků. Nicméně spolupráce s lékaři, a především s pediatry není zrovna ideální a někdy bohužel ani reálná. K dosažení cílů diplomové práce byl vybrán kvalitativní výzkum. Jako metoda sběru dat byla zvolena metoda dotazování, která probíhala s jednotlivými informanty pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Data byla zpracována technikou zakotvené teorie pomocí třístupňového kódování a stanovením zakotvených tvrzení. Data byla graficky znázorněna v softwarovém programu ATLAS.ti, která doplňují celou empirickou část diplomové práce. Analýzou dat bylo zjištěno, že pracovníci rané péče považují spolupráci v rámci koordinované rehabilitace za významnou součást jejich profesního působení. Výsledky ukázaly, že v rámci Jihočeského kraje je celkem sedm poskytovatelů rané péče, kteří mají rozdílné zkušenosti se spoluprací s jednotlivými odborníky, lékaři či pediatry. Největším problémem raných péčí je obtížnější navázání spolupráce s pediatry, kteří rodiče svých pacientů neodkazují na využití služeb rané péče. Naopak některé pracovnice rané péče uvedly, že existují i spolupráce se zdravotníky, které jsou velmi dobré a přínosné. V rámci koordinované rehabilitace spolupracují rané péče i s jinými subjekty, s nimiž mají velmi dobře navázanou spolupráci. Tato diplomová práce může sloužit jako informativní materiál nejen pro poskytovatele raných péčí, ale také pro samotné pediatry, jiné zdravotní pracovníky, odborníky či dalším subjektům.
|
|
|
Služby rané péče pro děti s mozkovou obrnou
KARBANOVÁ, Klára
Bakalářské práce se zabývá současným pohledem na poskytování služeb rané péče pro rodiny dětí s mozkovou obrnou. V rámci výzkumu je nastíněn budoucí vývoj a perspektiva poskytování služeb ranou péčí. Dílčími cíli výzkumu bylo zjištění informovanosti rodin o rané péči; hlavních pozitiv a nedostatků služby vnímaných rodiči dětí i poradkyň rané péče a nastínění perspektivy možného rozšíření služeb v rámci spolupráce s odborníky či organizacemi zajišťujícími podporu rodin dětí s postižením.
|
|
|
Úloha rané péče v přípravě dítěte s postižením na vstup do mateřské školy
JIRKŮ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá otázkou podílu Rané péče v kontextu integrace vstupu dítěte se zdravotním postižením/znevýhodněním do mateřské školy. V práci se zabývám hledáním odpovědí na dvě základní výzkumné otázky, tj. Jakou roli sehrává Raná péče při vstupu dítěte do mateřské školy z pozice rodiny? Jaký je přínos Rané péče pro mateřskou školu v době přijetí dítěte se zdravotním postižením/znevýhodněním? Práce je rozdělena do dvou částí, v teoretické části je popsán koncept rané péče, její cíle, metody a formy práce. Dále se zde zabývám je podán popis dítěte v období předškolního věku, a zároveň popis tří skupin dětí se zdravotním postižením/znevýhodněním. Praktická část je zpracována na podkladě kvalitativního výzkumu, za použití polostrukturovaného rozhovoru. Šetření se účastnily tři skupiny respondentů. První skupinu představoval pracovník konkrétní spolupracující Rané péče. Druhou skupinu respondentů tvořili tři rodiče dětí se zdravotním postižením/znevýhodněním a poslední rozhovory poskytli pracovníci (ředitelka, učitelky a asistentka) tří mateřských škol. Z výzkumu vyplynula důležitost a přínos Rané péče, která rodinám poskytuje psychosociální podporu, dětem pomáhá v jejich rozvoji a začlenění se. Pro mateřské školy má přínos zejména pochopení potřeb dítěte a jeho metodické vedení.
|
|
|
Průběh rané intervence u dítěte se sluchovým postižením
Odvárková, Lucie ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá průběhem rané intervence u dětí se sluchovým postižením. Hlavním cílem této závěrečné práce je zmapování poskytovaných služeb rané intervence v České republice, konkrétně v okolí jejího hlavního města. Dílčím cílem pak je zhodnocení těchto služeb z pohledu rodičů i odborníka. Teoretická část se v úvodu zabývá osobností dítěte a počátečního období jeho života, nebylo opomenuto ani jeho historické pojetí či důležitost v rodině. Následuje kapitola věnována samotné rané intervenci, která pojednává o jejím významu, cílech a legislativním začlenění. Část této práce je věnována také historii a jednotlivým resortům, které poskytují své služby rodinám a dětem se sluchovým postižením. Další kapitoly se zabývají nabízenými možnostmi vzdělávání dětí se sluchovým postižením a diagnostikou sluchových vad, zahrnují rovněž kompenzační pomůcky, terapii i komunikační systémy. Praktická část se týká především průběhu a hodnocení rané intervence včetně služeb rané péče v Centru pro dětský sluch Tamtam, o. p. s. Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány z uskutečněných rozhovorů s rodiči a poradkyní rané péče.
|
|
|
Možnosti zařazení dětí mladších tří let do mateřských škol v mělnickém regionu
Švecová, Hana ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá věkovou kategorií dětí do tří let a jejich možnostmi přijetí do mateřských škol v tomto regionu. Práce shrnuje obecně všechny dosavadní poznatky o tom, zda je děti tohoto věku možné zařadit do předškolních institucí a za jakých podmínek. Práce se zabývá zajištěním péče, výchovy a vzdělávání dětí mladších tří let, celkovou připraveností mateřských škol v tomto ohledu a stanovisky pedagogické veřejnosti. Teoretická část se podrobně věnuje legislativním podmínkám zařazení dětí mladších tří let do předškolních zařízení, popisuje a charakterizuje vývoj dítěte mezi druhým a třetím rokem života, zabývá se specifickými zvláštnostmi těchto dětí, jejich adaptací a popisuje možnosti přijetí samotnými mateřskými školami. Zkoumá tuto možnost jak z hlediska sociálních potřeb rodiny, tak i se zřetelem na školskou legislativu. Práce nabízí v této oblasti i parciální mezinárodní náhled. V praktické části bylo realizováno výzkumné šetření v mateřských školách metodou rozhovorů s ředitelkami a vedoucími učitelkami, které se vyjadřují k celkové problematice i konkrétním aspektům, jako je přijímání, adaptace, výchova a vzdělávání dětí mladších tří let. Cílem bylo zmapování konkrétních názorů a postojů regionálních mateřských škol s konkrétními zkušenostmi s touto věkovou kategorií. Podstatnou...
|
|
|
Vývoj dítěte se zrakovým postižením
Kravcová, Jitka ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Tématem bakalářské práce je vývoj dítěte se zrakovým postižením. Práce se skládá z teoretické a praktické části a příloh. Teoretická část je zaměřena na vývoj dítěte a to, jak do něj může zasahovat zrakové postižení. Dále jsou v práci stručně charakterizovány nejčastější oční diagnózy u dětí. Jedna z kapitol se zaměřuje na mozkovu obrnou, jako jedno z nejčastějších typů postižení, které může doprovázet i postižení zrakové. Prostor je věnován i rané péči zaměřené na děti se zrakovým a kombinovaným postižením. Praktickou část práce tvoří dvě případové studie, první o chlapci se zrakovým a kombinovaným postižením a druhá o chlapci s čistě zrakovým potižením. V závěru jsou obě studie porovnány z hlediska využitých metod práce s oběma chlapci a z hlediska poskytování služeb rané péče. V příloze jsou fotografie pomůcek, které se využívají ke stimulaci zraku a zrakovému tréninku. Klíčová slova: vývoj dítěte, zrakové postižení, mozková obrna, raná péče, vyšetření zrakových funkcí, stimulace zraku, zrakový trénink
|
|
|
Neonatologický screening a následná péče o dítě se sluchovým postižením a jeho rodinu - popis aktuální situace v ČR
Dvořáková, Jana ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat institucionální mechanismus, jímž u nás v současnosti procházejí rodiče, u jejichž dětí bylo v rámci neonatologického screeningu vysloveno podezření na vadu sluchu. První část práce se věnuje neonatologickému screeningu sluchu, jeho podobě v České republice a v zahraničí, jeho historii, legislativnímu ukotvení u nás apod. Dále jsou zde popsané možné způsoby následné péče o dítě se sluchovým postižením v České republice. Empirická část práce vychází z rozhovorů se zdravotnickými pracovníky nemocnic provádějícími neonatologický screening sluchu a s matkami sluchově postižených dětí. Cílem bylo zjistit, jak v praxi probíhá neonatologický screening sluchu, a také, jaké zkušenosti mají rodiče sluchově postižených dětí jak se screeningem, tak s následnou péčí o jejich dítě. Klíčová slova neonatologický screening sluchu, dítě se sluchovým postižením, audiometrie, otoakustické emise, raná péče, rodina
|
host ::
RSS.